Oxid dusnatý (.N=O)
Poznámky k přednášce Václava Hampla (komentáře a otázky e-mailem)
Diapozitivy jsou (v angličtině) tady (ale je v nich celkem to samé, jako na této stránce)
Proč separátní přednáška o NO?
- ještě před pár lety pouze nepříjemné a nebezpečné znečištění ovzduší
přispívající ke smogu a kyselým dešťům,
dnes nejstudovanější endogenní molekula posledních 10 let
- explozivní rozvoj znalostí (cca 300 nových publikací měsíčně)
- nové téma, starší učebnice insuficientní
- "Molekula roku" 1992 prestižního vědeckého časopisu Science
- účastní se funkce všech hlavních orgánových systémů
- během několika let postup od základního objevu k významným klinickým
pokrokům (PPHN, ARDS, šok, impotence)
HISTORIE:
1620 |
|
NO prvně připraven belgičanem Janem Baptistou van Helmontem (t.j.
dříve než třeba kyslík - 1774) |
1772 |
|
chemicky charakterizován Josephem Priestleyem (objevitel kyslíku) |
1800 |
|
toxicita (Sir Humphry Davy se málem zahubil, když to zkoušel dýchat) |
1867 |
|
amylnitrit snižuje krevní tlak při hypertenzi (dnes víme, že to
dělá tím, že uvolňuje NO) |
1914-8 |
|
dělníci plnící za první světové války nitroglycerin do dělostřeleckých
granátů měli velmi nízký krevní tlak, což vedlo k zavedení nitroglycerinových
tablet pro úlevu při angině pectoris;
dnes víme, že účinek amylnitritu i nitroglycerinu je zprostředkován
oxidem dusnatým uvolňovaným z těchto látek |
1977 |
|
NO aktivuje guanylát cyklázu a tak zvyšuje intracelulární koncentraci
cGMP (Ferid Murad) |
1980 |
|
objev endoteliálního relaxačního faktoru (EDRF, Robert Furchgott). Snaha identifikovat EDRF vedla bezprostředně k následujícímu
objevu: |
1987 |
|
schopnost eukaryotických buněk tvořit NO: Louis Ignarro, Salvador Moncada |
1998 |
|
Nobelova cena za fysiologii a lékařství:
Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro, Ferid Murad
("za klíčové objevy týkající se NO jako signální molekuly v kardiovaskulárním
systému")
(Moncada cenu nedostal, přestože to mnozí čekali)
(Alfred Nobel vydělal na Nobelvy ceny tím, že vynalezl dynamit,
založený na nitroglycerinu, sám trpěl ICHS, předepsali mu nitroglycerin,
Nobel to považoval za ironické) |
|
|
|
|
 |
|
|
 |
Robert F. Furchgott
|
|
Louis J. Ignarro
|
Ferid Murad
|
NĚCO MÁLO CHEMIE NO:
- NO je radikál (lichý počet valenčních elektronů, konkrétně 11 - o 1 víc než
N2, o 1 míň než O2)
- to, že je to radikál, se někdy zdůrazňuje tečkou (.NO), to ale není nutné, "radikálovost" je implicitní v označení
NO
- z N2 a O2 se tvoří jen za specifických podmínek při vysokých teplotách,
např. při blesku;
taky vzniká ve spalovacích motorech a tepelných elektrárnách
- samovolně se nerozkládá, jen za vyššího tlaku - při něm pozvolna
vzniká 2-3 % toxického NO2 za měsíc (pozor na skladování v bombách!)
- poměrně málo rozpustný ve vodě (~1.7 mmol/l při 25oC), t.j. řádově podobně jako O2 či N2
- v přítomnosti kyslíku podléhá autooxidaci za vzniku NO2: 2 NO + O2 --> 2 NO2
- autooxidace je asi 200x rychlejší v roztoku než v plynné fázi
- autooxidace je rychlá (několik sec), je-li NO i O2 hodně, ale celkem pomalá, je-li NO málo - jako je tomu většinou
v tkáních, kde je NO méně než 10 uM (poločas NO tam může být až
500 sec)
- ve vodném roztoku jsou produktem autooxidace nitrity (NO2-), pouze v přítomnosti hemoproteinů proběhne oxidace až na nitráty
(NO3-)
- v přítomnosti superoxidu (O2-, velmi reaktivní kyslíkový radikál tvořený v malém množství jako
vedlejší produkt respiračního řetězce a ve velkém množství v místech
zánětu-NADPH oxidáza) vzniká extrémně rychle peroxynitrit:
NO + O2- --> -OONO
-OONO není radikál, ale je velmi raktivní a cytotoxický
- NO je velmi rychle inaktivován oxidací s železem oxyhemoglobinu za vzniku NO3- (nitrosoHb --> metHb --> Hb reduktáza --> oxyHb)
NO SYNTÁZY (NOS)
- v savčích buňkách je NO tvořen pětielektronovou oxidací terminálního
guanidino dusíku L-argininu molekulárním kyslíkem; kromě NO vzniká
L-citrulin
L-arg + O2 --> NO + L-cit

- celou komplexní reakci katalyzuje jediný enzym (neobvyklé, čekali
bychom sérii 2 enzymů), NO syntáza (NOS; EC 1.14.13.39), který
existuje ve 3 isoformách
- všechny 3 isoformy NO syntázy:
|
- |
obsahují v aktivním centru hem |
|
- |
jsou aktivní jako homodimery |
|
- |
jsou stereospecifické (D-arginin není substrátem) |
|
- |
jako kofaktory vyžadují:
NADPH, 6(R)-5,6,7,8-tetrahydrobiopterin, FAD, FMN a kalmodulin
(ten se k NOS typu I a III váže po navázání Ca na kalmodulin,
NOS II váže kalmodulin trvale) |
Doporučené označení |
NOS I
|
NOS II
|
NOS III
|
Alternativní označení |
nNOS (neuronální); ncNOS (neuronal constitutive); bNOS (brain=mozková)
|
iNOS (inducibilní); mNOS (makrofágová)
|
eNOS (endoteliální); ecNOS (endothelial constitutive)
|
Molekulová váha |
~160 kDa
|
~130 kDa
|
~133 kDa
|
Gén na lidském chromosomu |
12
|
17
|
7
|
Vyžaduje Ca2+ |
+
|
-
|
+
|
Lokalizace v buňce |
cytosol
|
cytosol
|
buněčná mambrána (kaveoly)
|
Výskyt |
některé centrální a periferní neurony,
některé buňky epitelu a cévního hladkého svalu, kosterní sval;
není v glii
|
makrofágy,
glie, hepatocyty, endotel, epitel, srdeční myocyty, hladký sval,...
|
cévní endotel, plicní a renální epitel, trombocyty, srdeční myocyty, hipokampus
|
Exprese proteinu |
konstitutivní (trvalá)
|
většinou inducibilní (pouze po stimulaci cytokiny apod.);
někde snad konstitutivní (epitel dýchacích cest, nosní dutiny
?)
|
konstitutivní (trvalá);
expresi moduluje mechanické namáhání endotelových buněk
|
Regulace aktivity |
Ca2+, ser/tyr fosforylace, NO (zpětnovazební inhibice)
|
jakmile je protein exprimován, není aktivita regulována;
NO (zpětnovazební inhibice)
|
Ca2+, ser/tyr fosforylace, modulace exprese
|
Hlavní (pato)fysiologický význam |
neurotransmise, neuromodulace
|
boj s infekcí a tumory (cytotoxicita)
|
regulace cévního tonu, průtoku krve tkáněmi, krevního tlaku
|
ÚČINKY NO NA CÍLOVOU TKÁŇ
- při velkých množstvích obvykle převládá oxidace (O2, O2-) za tvorby vysoce reaktivních, cytotoxických produktů (ONOO-) - zabíjení i jinak obtížně zlikvidovatelných baktérií (např.
Mycobacterium tuberculosis), hub, parasitů a tumorů, inhibice replikace virů
- v nižších koncentracích je oxidace pomalá, většinou převládá regulační
působení prostřednictvím aktivace solubilní isoformy enzymu guanylát cyklázy (heterodimer obsahující hem, s kterým právě NO interaguje)
- aktivace guanylát cyklázy zvyšuje v cílové buňce koncentraci cyklického guanosin-3',5'-monofosfátu (cGMP), ten zprostředkuje účinky NO
- cGMP:
|
- |
přímo řídí některé kanály (např. draslíkové kanály v sítnici) |
|
- |
moduluje fosfodiesterázy cAMP (enzymy, které inaktivují cAMP, což je druhý posel řady hormónů
a neurotransmitterů) (např. destičky - zvýšení cAMP - synergie
NO-PGI2) |
|
- |
snižuje intracelulární koncentraci Ca2+, hlavně prostřednictvím aktivace solubilní (typ I) isoformy cGMP-dependentní protein kinázy (homodimer) |
|
- |
v hladkém svalu přímo inhibuje kontraktilní aparát |
- cGMP je inaktivován fosfodiesterázami cGMP (typu I., VI. [jen
ve fotoreceptorech] a zejména V., patří mezi nejméně 7 fosfodiesteráz
cyklických nukleotidů) na 5'-GMP
(selektivním inhibitorem PDE V je třeba zaprinast - slibné pokusy
s klinickým využitím; taky Viagra)

|
Obrázek vpravo ukazuje aktivaci draslíkového kanálu oxidem dusnatým.
Záznamy byly získány z izolované buňky cévního hladkého svalu
metodou "patch clamp", při níž je měřící mikropipeta přisáta přímo
k jedinému exempláři kanálu a registruje jeho otevřený (horní
pozice záznamu, označená "o" jako "open") nebo zavřený (dolní
pozice záznamu, označená "c" jako "closed") stav. Červený záznambyl
získán za klidových, kontrolních podmínek. Zelený záznam je po
aplikaci NO. Modrý záznam ukazuje vliv selektivního inhibitoru
draslíkových kanálů charybdotoxinu (CTX). Po aplikaci NO tráví
kanál podstatně více času v otevřeném stavu. (Circulation Research 78: 431-442; 1996) |
|
 |
"FARMAKOLOGIE" NO
- Donory NO (nitroglycerin, nitroprusid, NOáty)
- Inhibitory NOS (L-NMMA, L-NAME, aminoguadinin, asymetrický dimethylarginin)
- Aktivátory eNOS (endotel-dependentní vazodilatancia)
- Inhibitory fosfodiesterázy (Zaprinast, Viagra [sildenafil],...)
FYSIOLOGIE NO
- Neurotransmitter (NANC, spíš difusní ovlivnění nějaké oblasti)
- učení, paměť, spánek, bolest, deprese
- retrográdní messenger (postsynaptická buňka potvrzuje presynaptické
buňce příjem zprávy)
- dlouhodobá potenciace (presynaptická buňka je programována, aby
příště vyslala signál silnější - podklad paměti)
- Zabíjí viry, baktérie, parazity, tumory (iNOS; indukci inhibují kortokosteroidy)
- Inhibuje mitochondriální respiraci
- Nejvíc NO se dělá v nose a paranasálních dutinách
- Pravděpodobně důležité pro jejich dezinfekci
- NO lze dobře měřit ve vydechovaném vzduchu
- Malá část vydechovaného NO pochází z dolních dýchacích cest (lze
měřit odebíráním vzorků z úst) - mění se při některých nemocech,
např. astma)
|
Příklad našeho měření koncentrace NO ve vydechovaném vzduchu zdravých
lidí. Hodnoty jsou nejvyšší při odebírání vzorků z nosu a podstatně
nižší v ústech a distálnějších úsecích dýchacích cest. V periferní
průdušce je koncentrace NO pod detekčním limitem vysoce citlivé
chemiluminiscenční metody (Chest 110: 930-938; 1996). |
|
 |
- Vazodilatace závislá na endotelu (ACh, CGRP,... - eNOS)
(Nature 288: 373-376, 1980)

- Potencují to estrogeny (-> ženy před menopauzou nižší riziko infarktu
než muži, po menopauze je doženou)
- Potencuje to inzulín (? více inzulínu -> větší nabídka glukózy
tkáním díky většímu prokrvení ? - narušeno při inzulínové rezistenci)
- "Tonická" hladina
|
Příklad našeho měření systémového arteriálního tlaku u normálních,
kontrolních laboratorních potkanů (červeně) a u potkanů, jimž byl po 4 týdny podáván inhibitor NO syntázy
L-NAME (zeleně). Signifikantní hypertenze při absenci NO je důsledkem odstranění
trvalého vazodilatačního působení "tonicky" (stále) tvořeného
NO. (J. Appl. Physiol. 75: 1748-1757; 1993) |
|
 |
- Průtokem indukovaná vazodilatace (shear stress)
- NO je v tomto nenahraditelný - porucha vede k hypertenzi
- Existují endogenní inhibitory NOS, např. ADMA (asymetrický dimethylarginin)
- lidé, kteří ho mají hodně, mají zvýšené riziko atherosklerózy
- Vazodilatace kůže při oteplení (podstatné pro termoregulaci) (J. Appl. Physiol. 86: 1185-1190, 1999)
- Vzestup průtoku krve plícemi po narození
- Snižuje srážlivost krve
- Inhibice adhese, agregace a sekrece trombocytů
- Fylogeneticky staré - krabi před 500 milióny let (hodně dlouho
před savci)
- Zprostředkuje zvýšení natriurézy/diurézy při zvýšení arteriálního
tlaku
- Mechanické namáhání endotelu renálních arteriol zvýšeným tlakem
stimuluje syntézu NO, ten difunduje k tubulům a snižuje v nich
reabsorbci Na (nNOS ?, eNOS ?)
- Erekce (= vazodilatace hladkého svalu kavernózních těles a jeho
arteriol zprostředkovaná NO z terminál pánevních nervů - nNOS)

(Am. J. Physiol. 273: H2141-H2145, 1997)
- Inhibuje apoptózu ("fysiologický" způsob smrti, opak proliferace,
nepůsobí zánět jako někdy nekróza), tím, že inhibuje (prostřednictvím
cGMP a G kinázy) apoptotické fosforylační signály a taky přímo
inhibuje kaspázy (specifické proteázy apoptózy, které obsahují
v aktivním místě cystein, ten může být oxidem dusnatým S-nitrosylován)
- Podíl na regulaci laktace ? (J. Pediatr. 131: 839-843, 1997)
- NO z endokardu moduluje srdeční kontraktilitu
- NO tlumí kontrakci kosterního svalu (News Physiol. Sci. 11: 114-119, 1996)
PATOFYSIOLOGIE NO
Když je něco z fysiologie špatně
Např. mozková mrtvice: tkáň má nedostatek O2, snaží se vyvolat vazodilataci produkcí NO, ale nepomáhá to,
tak se dělá pořád dál, až už je ho moc a začne působit toxicky
na postiženou tkáň.
Nebo septický šok - infekce indukuje expresi iNOS a vysokou tvorbu NO, která má
likvidovat infekci, ale působí i vazodilatačně na cévy - masivní
pokles cévního odporu a tlaku krve.
Úloha v systémové hypertenzi není zatím zcela dořešená:
- eNOS -/- ("knock-out") myši mají hypertenzi, myši se zvýšenou
expresí eNOS mají hypotenzi, nNOS-/- myši mají tlak normální (Nature 377: 239-242, 1995)
- Ale syntéza NO není snížená zdaleka ve všech experimentálních
studiích hypertenze, v řadě studií je naopak zvýšená, zejména
v počátečních stádiích
- NO v některých částech mozku výrazně moduluje sympatickou aktivitu,
proto lokální inhibice NOS v mozku zvyšuje systémový tlak krve
- Zatím se spíš zdá, že dysfunkce NO není prvotní příčinou hypertenze;
nicméně při hypertenzi může dojít k poklesu tvorby NO (poškození
endotelu vysokým tlakem?), a to pak hypertenzi dále zhoršuje.
(Vapaatalo et al - Role of endothelium and nitric oxide in experimental
hypertension. Physiol. Res. 49: 1-10, 2000)
Plicní hypertenze: NO dysfunkce za ní primárně nemůže, ale těžká plicní hypertenze
může poškodit endotel a snížit tvorbu NO, to pak plicní hypertenzi
dále zhoršuje. (podrobněji)
Hypercholesterolémie poškozuje endotel-dependentní vazodilataci 
(Am. J. Physiol. 275: H1482-H1488, 1998)
Endoteliální dysfunkce způsobená atherosklerotickým plátem - kromě jiného posléze pokles tvorby NO -> paradoxní kontrakce
cévy v situaci, kdy se normálně dilatuje (koronární cévy při námaze
- angina pectoris), snížená ochrana proti tvorbě trombů -> např.
až infarkt
Záněty (revmatoidní arthritida)
Erektilní dysfunkce (viz Merck Manual)
NO V TERAPII
Inhalace plynného NO:
- PPHN - persistující plicní hypertenze novorozenců
- ARDS - syndrom dechové tísně dospělých
Erektilní dysfunkce - Viagra (inhibitor fosfodiesterázy cGMP)
Šok - pokusná terapie inhibitory NO syntázy (výsledky zatím nejednoznačné)
Oficiální webová stránka oxidu dusnatého
Podrobnější text o NO v plicní cirkulaci a hypertenzi nabízí moje habilitace.
